Jsem úžasná!

12. listopad 2014 | 11.35 |

No... alespoň ve chvíli, kdy jsem psala ten nadpis, jsem, kdo ví proč, ten pocit měla. Právě jsem dopekla biskupský chlebíček, kterým se budu snažit obměkčit Déčko po jejím návratu z práce. Nedávno jsem potkala po strašně moc dlouhé době mou jedinou třídní kamarádků ze základky, daly jsme se do řeči, slovo dalo slovo, a tak jsme včera zašly na jedno malé. Z jednoho malého bylo nakonec pět velkých, takže jsem přitáhla domů namísto avizovaných deseti hodin večerních až po půlnoci a smrdela som dymom z fajčení, jak poznamenala rozespalá Déčko, když se kolem nově příchozí připité Karolínky nabručeně plížila na záchod. Každopádně to stálo za to, a byť mi bylo celé následující dopoledne značně špatně, večer to byl milý. Prakticky již nějakých jedenáct let jsme se spolu pořádně nebavily, po deváté třídě jsme šla každá svým směrem. Téměř pět hodin nebylo schopných pojmout vzájemně sdělované životní úděly dvou bývalých spolužaček a když bylo před půlnocí, paní inženýrka chemie usoudila, že je na čase odebrat se spát. Za nějaký čas se budeme muset sejít znovu - už jen kvůli tomu, že za mě to pětipívo zatáhla, takže příště to otočím.

---

Uběhlo téměř dvacetčtyři hodin od dopsání předešlého odstavečku. Déčko se vrátila z práce (nutno říci, že řádně nabručená), já vylezla ze druhé sprchy toho dne, snažila jsem se jí odbručit, ale nic. Nakonec se mi to po vynaložení nemalého úsilí povedlo, takže mise splněna. Buchta je moc sladká, takže zkušenost pro příště - když tam cpete 100 g kandovaného ovoce, odeberte tak 50 g moučkového cukru. Taky jsem vyhrabala ve spíži dva měsíce prošlou instantní kukuřičnou polentu, chvilku po internetu pátrala, jak se s tím vlastně zachází a nakonec ji (snad úspěšně) zvládla uvařit. Přes noc jsem ji nechala stuhnout a teď to zkusím hodit na gril, případně poté jinou část na pánev a budu pozorovat, jak se to chová. Taky mám doma 3 kg nerozbaleného kuskusu, kterého jsem tak přežraná, že o něm nemohu ani slyšet. Ale bude potřeba s tím něco dělat, takže má návštěvnost stránek s recepty z kuskusu je v několika následujících (tý)dnech zaručena. Třeba to bude jeden z těch krůčků k pravidelné stravě.

Už nikdy nebudu kupovat ojeté gumy - pneumatiky na auto, aby nedošlo k mýlce. S autem nenajezdím mnoho, po Brně jezdím emhádé, do Prahy většinou vlakem, ale sem tam se prostě auto hodí. Fóbii (zjišťuji, že ta na první pohled originální přezdívka pro Fabii je celkem rozšířená) mám po většinu času zaparkovanou v garáží (dá-li se tak nazvat zděná bouda s omlácenou omýtkou a rezavými plechovými vraty). Vzhledem k tomu, že s ní najezdím tak maximálně dva tisíce kilometrů ročně, nepřemýšlela jsem nikdy o tom, že bych šla do nových letňáků či zimáků. Fóbii mám sice už téměř šest let (to to letí), ale co se týká letních kol, ty jsem, tuším, od onoho bazaru dostala v době jejího pořizování jako nové (bonus!) a zimní gumy jsme vždycky tak po dvou třech sezónách někde sháněla jeté - ono na tu brněnskou zimu vážně stačí jen ty 4 - 5 mm.

Jenže se mi teď přihodila taková stóry.
Přesuňme se do března 2014, kdy jsem po nějakém tom čase došla do oné oprýskané garáže a zjistila, že levá přední zimní guma je nějaká mírně ušlá. Tak si říkám "na benzině to dofouknu". Jenže jsem ujela asi sto metrů a volant začal kopat, auto plavat a ano - pneumatika sežvýkána. A tak jsem zažila své poprvé při výměně gumy. Pohled na blondýnku, která při absolvování technické části autoškoly byla zjevně duchem nepřítomna, jak se snaží vygooglit frázi postup při výměně kola, je nejspíš k nezaplacení. A tak dřív, než jsem byla schopná se dopátrat skrze mobilní internet nějakého návodu, proběhl rozhovor ve stylu slečno, nechcete s tím pomoct - ale číslo Vám nedám a na kafe nemám čas - to nevadí, já Vám s tím stejně pomůžu - bohové k Vám budou milostiví. V servise mi řekli, že bude asi vadný disk, jelikož už koroduje, tudíž ho opravili a jelikož byla zima u konce (ne, že by vůbec začala), já rovnou přezula rovnou na letní.
A teď se přesuňme opět o pár dní zpět, kdy jsem se snižující se teplotou usoudila, že bude zase čas přezout na zimáky. Přezuto, všechno v pořádku, auto stojí v garáži, já k němu po čase přijdu a - deja vu! Takže jsem Fóbii opatrně vytlačila před garáž, kolo vyměnila za rezervu (svou nevědomost jsem samozřejmě dohnala) a nabroušená dojela do servisu s tím, že nevím, nevím, ale takhle teda ne, že když se známe, tak jsem myslela, že to udělají pořádně. Odpovědí mi bylo, že i kdybychom se neznali, tak se to pořádně udělá, ale že se na to teda kouknou. A tak jsem se uklidnila, natáhla do plic trochu toho nikotinu, omluvila se a dozvěděla se, že když jsem před rokem kupovala ty jeté gumy, tak už byly staré jedenáct let (!) a když jsem ji na jaře přejela, tak trochu praskla, a že jestli chci, tak tam někam mám jet zase pro další jeté, ale je možné, že mě onen výhodný nákup bude zase stát spoustu času v absolvování podobných situací. A tak jsem vyplázla z fleku tři palachy a pořídila dvě nové zimní pneumatiky. A jelikož jsem si teď na to vzpomněla, tak jsem se s Vámi o takovou zlost musela podělit. Kdo šetří, má za tří :)

Jo, a když jsem včera vstala, tak jsem si začala pobrukovat melodii skladby Existence od kapely Project Pitchfork, jejíž dvojcédé mi někdy v roce 2004 nebo 2005 dovezl kamarád z Rakouska a díky této události jsem si vybudovala náklonnost a pochopení k elektronické hudbě. Takže klípek na konec.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Jsem úžasná! sargo 14. 11. 2014 - 19:13
RE(2x): Jsem úžasná! kari 17. 11. 2014 - 13:33