Článek Nevěra z té druhé strany

Vložit nový komentář

Přihlášení
jméno:heslo:ze serveru:
vaše jméno:
vaše www: http://*
opište kód:

Pozn.: označená pole nejsou povinná. Odkaz na www bude zobrazen pod Vašim komentářem, pokud se jedná o odkaz na blog.

Komentáře k článku: Nevěra z té druhé strany

03. 12. 2013 - 15:32

márinka: Ve chvíli, kdy má člověk vedle sebe někoho s kým by chtěl zůstat nemá většinou potřebu hledat někoho jiného a být nevěrný. Fakt je, že najít takového člověka není lehké.A nemusí to tak nutně zůstat. Ale může.
Věrnost nemusí být nedostatek příležitostí, ale pocit zodpovědnosti vůči ostatním.

04. 12. 2013 - 01:33

kari: Jsem realistka, takže bohůmžel nepřipouštím existenci ideálního vztahu. Samozřejmě, že pár, kde si oba v sexu, fyzické i psychické přitažlivosti rozumí nebude zřejmě čelit zmíněnému problému, ale s postupem času se hold začnou rozdíly drát na povrch.

---
kari.pise.cz

03. 12. 2013 - 15:56

veronixika: Jsem jen obyčejný nácek, který nemá příliš zkušeností. Přesto, či možná proto, se z nějakého důvodu o tuto problematiku zajímá. Tedy ne o nevěru, ale o vztahy a to jak fyzické, tak psychické, především však partnerské.
Na základní otázku, co bych dělala, kdyby mi byl partner nevěrný bych odpověděla zhruba toto: "V prvé řadě bych se to ráda NEDOZVĚDĚLA." Protože v případě, že bych to věděla tak jakožto persóna žárlivá a horkokrevná, bych se nejspíše prve byla agresivní a až poté se ptala, proč vlastně. A další alternativou je mnohými - přesněji řečeno většinou populace - opovrhovaný volný vztah. Což se i mě osobně zdá zvláštní, že bych to jakožto žárlivka snesla, ale ta představa se mi k údivu všech vůbec nepříčí - a co mě ještě více udivilo bylo to, že většině lidí z mého okolí a mé věkové kategorie jde právě velmi "proti srsti". Možná mě to jen někde pod povrchem směřuje k promiskuitě (ač pravda, toto taktéž není přesně definovaný pojem).

---
veronixika.pise.cz

04. 12. 2013 - 01:36

kari: Samozřejmě, že tyto věci by asi nebylo nejlepší dělat otevřeně, ale co oko nevidí, to srdce nebolí. A navíc - účel světí prostředky.

---
kari.pise.cz

03. 12. 2013 - 17:01

sargo: Tak nevím, je sex na úrovni jízdy na kole, nebo tak strašně stěžejní věc, že kvůli němu riskuji jinak zcela uspokojující vztah? Protože obojí naráz mi nějak nepasuje

---
sargo.pise.cz

04. 12. 2013 - 01:40

kari: Každý má priority jinde, někdo upřednostňuje jedno před druhým a naopak. Jízda na kole byla jen příklad, který je natolik ušlechtilý, že nemůže být odsouzen ani vrahy růžových koťátek.

---
kari.pise.cz

04. 12. 2013 - 12:27

sargo: Jako realistka by sis měla být vědoma, že pro něco tak pomíjivého, jako je chvilkové potěšení, nemá cenu riskovat fungující vztah, na kterém se musí pracovat a který má mnohem větší hodnotu a širší míru benefitů. Musím přiznat, že je mi cizí představa, že bych se nechávala potřebou sexu ovládat tak moc; navíc s vědomím, že míra sexuální potřeby je ovlivnitelná vůlí a zvykem, i když netvrdím, že to může být snadné a rychlé, a také to chce motivaci. Chápat věrnost jako poctu tomu druhému a oběť mě ještě nenapadlo a asi bych se nad tím musela víc zamyslet. Sama bych asi začala u tak jednoduchých slov, jako jsou docela obyčejná "slušnost". Klišé praví, že ženy v nevěře častěji hledají cit; moje zkušenost, co tak vidím po okolí, hovoří spíše o budování vlastního sebevědomí (těžko říct, co z toho je smutnější). Je-li ti už pojem "věrnost" nepřítelem, jak z článku vcelku bez zábran čiší, je to pak těžké a možná je to pak jenom boj se sebou samým a usilovnou potřebou se vymezit vůči sobě a domělým požadavkům. Celé to neulehčí, že údajná sexuální rozdílnost bývá často zástěrkou za problémy subtilnější a hůře pojmenovatelné.

---
sargo.pise.cz

06. 12. 2013 - 11:38

kari: Co se týká oné potřeby, zaběhneme-li opravdu do samé podstaty, budeme mluvit o dvou extrémech. První z nich je jedinec netečný, který onu potřebu má tak jednou dvakrát do měsíce a nenaplní-li ji, vlastně se nic neděje. Dokáže sice překvapit, ale jde o neopakovatelný a velmi ojedinělý okamžik. Druhý extrém je jedinec, který v tom hledá více než jen "chvilkové potěšení," jelikož skrze to přichází na myšlenky a vize, na které by jinak nepřišel. Je to jedinec, který to bere jako adrenalinový sport, jako absolutní odhalení duše, jako modlitbu k samotnému vesmíru. A jelikož ten druhý jedinec se toho nehodlá vzdát a jelikož tím nechce obtěžovat toho prvního jedince a narušovat tím tak onu křehkou (zdánlivou) harmonii všedního vztahu, prostě se ztrácí ve stínech noci, aby se o něco později vrátil naplněný a vyrovnaný.
To je důvod, proč to ten druhý jedinec dělá. Sebevědomí má, prý, přehršle, to ano, a byť pocit úspěchu způsobený svedením někoho dalšího má chuť sladkou, postupem času se zají. Ten druhý jedinec si vybírá ty druhé opatrně a s rozvahou, z jednorázovek už dávno vyrostl
Věrnost není určitě nepřítel a druhý jedinec by se s ní možná i přátelil, ale k tomu by musel mít v prvním jedinci to, co hledá v těch druhých. Jenže chyba je v obou, chyba je v tom, že první jedinec o tom nehodlá mluvit, zatímco druhý jedinec nemá natolik výsostnou vůli, aby v sobě to všechno uhasil a zahodil to, o čem ostatní snívají jen v těch nejtajnějších snech.

---
kari.pise.cz

06. 12. 2013 - 19:58

sargo: Inu, dva extrémy spolu asi žít nemohou; a zbytek lidstva má kliku, že extrémů je ve skutečnosti tak extrémně maličko; natož aby se jako na potvoru sešly.

---
sargo.pise.cz

04. 12. 2013 - 22:19

ava: Zajímavý článek... přestože to vidím jinak. Ježdění na kole s kamarádem přeci nikomu neubližuje... obzvláště ne někomu, na kom mi záleží a komu bych tudíž ubližovat nechtěla...

---
ava.pise.cz

06. 12. 2013 - 11:37

kari: Ježdění na kole byl jen příklad, abych vystihla podstatu oné potřeby. K ubližování - první varianta je, že tomu druhému budeš ubližovat tím, že po něm budeš chtít některé věci, které on prostě dělat nechce. Budeš o tom pořád mluvit, budeš na to narážet, bude Ti to chybět. Druhá varianta je taková, že budeš riskovat, že mu ublížíš tím, že se to dozví, ale dokud se to nedozví, vše ve vztahu spěje jenom k lepšímu.

---
kari.pise.cz

29. 12. 2013 - 13:15

zu8: Asi nejdůležitější otázka je tu PROČ? Tak ten vztah nebyl tak harmonický, když vzniklo nějaké "tajemství". Taky jsme se s partnerem potýkali s různou četností, kdy jeden nechtěl a přišel si nucený a druhý zase zanedbaný. Ale mluvili jsme o tom a snažili se to vyřešit společně. Víme tedy, co ten druhý chce a snažíme se to respektovat a jednou vyjít vstříct jednomu pak druhému. Zároveň, ale je důležité nedělat, to co nechceme. Taková věc pro druhého a proti sobě udělá více škody než užitku!!
Většina žen je fixovaná na svého partnera a ani na jiného nemyslí. Také jsem to tak dříve měla. Hrozně jsem se bála, co se stane, když tahle hranice padne. Už to mám otevřené, přitahují mě různí muži či ženy, ale vím, že za zády partnerovi nic dělat nebudu, protože to co je mezi námi je cennější než naplnění chtíče. A pro mě je nejdůležitější, že mu můžu říci cokoli. Tajemství je pro mě trest.

09. 01. 2014 - 10:04

kari: Upřímně Ti tohle závidím, bohůmžel u nás by tohle asi nikdy otevřeně nefungovalo, protože se zkrátka střetly dva extrémy, resp. natolik v tomto ohledu rozdílné bytosti, že by to padlo prakticky hned.
A co když naplnění chtíče určuje to, co je mezi námi a bez toho naplnění by to bylo horší?

---
kari.pise.cz

14. 01. 2014 - 12:14

zu8: Na tohle neexistuje jedna jasná odpověď. Je třeba zvážit si, co chcete, co tím získáte a co tím ztratíte. Smířit se s tím, nebo hledat jinde.
Jinak všeobecně zamilování k sobě přitahne dva či dvě, kteří jsou buď podobní a nebo opační (nebo od každého něco). Pokud je tam ten opak, tak je to z toho důvodu, aby se od sebe vzájemně naučili to co jednomu chybí a druhému přebývá. Když se to budou učit, tak se to časem uvede do rovnováhy na obou stranách. A nebo druhá možnost, to co zezačátku je na druhém přitažlivé najednou začne vadit a vzniká problém, kdy jsou pak nekonečné hádky a nejde to tak dál.
Zpravidla čím větší zamilovanost, přitažlivost, tím složitější lekce..
A s tím chtíčem nevím... Věřím v "ideální partnerství" i když i to není zadarmo. A já sama bych už asi nedokázala být v něčem, kde bych nebyla celá. Trápila bych se a to by bylo pro mě znamení, že něco není v pořádku a chce to změnu. Ale každému vyhovuje něco jiného a vše je možné.

23. 10. 2014 - 15:07

walome: Jéé, můžu reagovat na tenhle skoro rok starej příspěvek?

Jakožto asi jediný muž zde mohu říct, že pro 99% chlapů je to těžký - ten citát v úvodu je přesnej. Podle mě nedostatek příležitostí je jedna možnost věrnosti. V kombinaci se spokojeností ve vztahu je téměř nezničitelná. Ty možná nevěříš na dokonalý vztah a já Ti to neberu, ale já takový vztah třeba mám. A mozek mi říká, že bych to za pár minut... no, řekněme tak aspoň hodinku ... sexu s jinou holkou nevyměnil.
Ale nikdy si přede mnou do postele nelehla blonďatá šestnáctka v sukni a podvazkách. Až to udělá a já řeknu "NE!", tak se můžu bít do prsou, jakej jsem supr chlap.

Ale teda zcela jasně mohu říct, že představa, že mě moje partnerka podvede, je smrtící, hlavně kvůli tomu, že by k nevěře tím pádem měla důvod...

---
walome.pise.cz

23. 10. 2014 - 17:13

kari: Ten poslední důvod je právě to, o čem jsem psala - je umění řešit příčinu, nikoliv důsledek,byť prvotní reakce bude zřejmě vždy opačná, to je přirozené.
A k té šestnáctce v podvazkách - pro to, aby si před Tebe lehla, musíš nějakým způsobem tu šestnáctku zmerčit, tudíž když už ji do té postele dostaneš, případně se tam necháš dostat, je hloupé před tahem na branku říci "ne" Ale chápu, co mi tím chceš říci a k ideálnímu vztahu gratuluji

---
kari.pise.cz

23. 10. 2014 - 17:15

kari: Posledním důvodem jsem myslela ve Tvé reakci poslední větu. Dneska nemám zrovna svůj nejbystřejší den.

---
kari.pise.cz

24. 10. 2014 - 05:29

wien n: Predstava, ze bych sla do postele s nekym jinym, mi je proti srsti. Radsi si to udelam sama, kdyz uz to musi byt a neni to zadna pocta nebo obet, proste to jinak ani nechci. Pokud to ale druha polovicka chce jednou ci dvakrat za mesic, tak to by mi taky nestacilo a skoncilo by to zcela jiste rozpadem vztahu. Nerikam, ze vztah ma byt zalozeny na sexu, ale pokud tam sex skoro neni, tak muzeme zustat kamarady a nemusime si hrat na vztah. Uprimne nechapu, proc bys v takovem vztahu setrvavala. Muzes namitat, ze jinak je vsechno super a je vam spolu krasne, ale Ty tam neco velmi podstatneho postradas a urcite je tisickrat lepsi naplnit tyto potreby s osobou, kterou milujes, nez si pro to chodit jinam. Mne osobne by sex s cizi osobou neprinesl vubec nic. Kdyby muj partner mel takhle nizky sexualni apetit, tak bych si myslela, ze ho asi nepritahuju a v 99 procentech bych mela pravdu, protoze randim jenom s chlapama. Slysela jsem, ze nektery holky treba opravdu nemaji zajem o sex, i kdyz jsou zamilovany, ale stejne to nechapu a moc tomu neverim, takze ja bych proste hledala nekoho, kde bude vsechno pasovat. Zvlaste pokud mi jeste nebylo ani 30 a mam dost casu nekoho najit.

---
wien.pise.cz

24. 10. 2014 - 11:07

kari: Autoerotika přináší mnohé, avšak nelze jí nahrazovat to, co prožíváš s jiným, stejně, jako tím, co prožíváš s jiným, nelze nahrazovat autoerotiku. Byť jde zdánlivě o to stejné, jsou to dvě rozdílné věci.
Rozdíl mezi vztahem a kamarádstvím přeci není jen v sexu. Samozřejmě, že sex s někým, koho miluješ, je něco naprosto fantastického, ale k někomu "cizímu" si prostě můžeš dovolit to, co ke svému partnerovi ne, ten vnitřní zážitek je jiný, ale oba jsou hezké.
Hledat onen ideál může být otázkou celého života, což je samo o sobě smutné. A opouštět ji jen kvůli tomuhle prostě nemůžu. Našla jsem, jak se s tím vypořádat, dělám to s klidným svědomím a byť se to může zdát jako svinstvo, účel světí prostředky. A opravdu to nemyslím jen jako pouhou výmluvu, jde jen o to zkusit chápat mé vnímání takovýchto věcí.

---
kari.pise.cz